Kortizol a hubnutí: existuje „kortizolové břicho“?

Kortizol a hubnutí spolu souvisejí slaběji, než se často tvrdí: dlouhodobě vyšší kortizol se s větším pasem pojí jen mírně a není jasné, co je příčina a co následek. Skutečný nadbytek kortizolu, Cushingův syndrom, je vzácný a určí ho lékař. U doplňků na snížení kortizolu chybí spolehlivý důkaz, že pomáhají hubnout (stejně jako u bylinných přípravků na hubnutí obecně).

Krátká odpověď

• Stres a váha: stres posouvá jídlo k méně zdravým potravinám a krátký spánek zvyšuje příjem energie; zda přibývání tuku vyvolává kortizol, nebo spíš naopak, studie nerozhodly.
• „Kortizolové břicho“: skutečný nadbytek kortizolu je vzácný: Cushingův syndrom vzniklý v těle se podle evropských studií nově objeví u 2–3 lidí z milionu ročně.
• Doplňky: ashwagandha v krátkých studiích snižuje změřený kortizol, německý úřad BfR i nizozemský RIVM ale doplňky s ní nedoporučují.
• Co pomáhá: dostatek spánku a pohyb; zvládání stresu snižuje kortizol, na váhu ale spolehlivě nepůsobí (podle přehledů o všímavosti).
• K lékaři: když postupně přibývá víc příznaků, třeba snadné modřiny, široké červenofialové strie a slabost svalů (doporučení Endocrine Society).

Co je kortizol

Kortizol je steroidní hormon, který tvoří nadledviny. Podle NIDDK pomáhá tělu reagovat na stres (proto se mu říká „stresový hormon“), udržovat krevní tlak, regulovat hladinu cukru v krvi, tlumit zánět a získávat energii z jídla. Jeho hladina se během dne mění: u zdravých lidí podle doporučení Endocrine Society vrcholí mezi 7. a 9. hodinou ráno a o půlnoci při spánku klesá na velmi nízké hodnoty. Krátkodobě může stoupnout při stresu nebo akutní nemoci. Kortizol tedy není škodlivá látka, kterou je třeba „snižovat“; problémem je až dlouhodobý nadbytek.

Kortizol a hubnutí: co je prokázané o stresu a spánku

Doloženo. Málo spánku zvyšuje příjem energie: metaanalýza 11 studií (172 lidí) zjistila po zkrácení spánku o 385 kcal denně vyšší příjem energie. V malé laboratorní studii dvě noci se čtyřmi hodinami spánku zvýšily u 13 mužů večerní kortizol i chuť k jídlu. Stres posouvá jídlo k méně zdravým potravinám, ale slabě: 54 studií našlo malý efekt.

Jen souvislost. Kortizol v krvi bývá u obezity podle doporučení Endocrine Society obvykle v normě nebo mírně snížený (u těžké obezity může být zvýšený kortizol v moči). Kortizol a kortizon změřené ve vlasech, které odrážejí delší období, se s BMI a obvodem pasu pojí slabě: korelace je 0,10 s BMI a nejvýše 0,18 s obvodem pasu (0 znamená žádnou souvislost, 1 dokonalou). Šlo o průřezová data, z nichž nelze určit příčinu a následek; autoři je vykládají jako změněné nastavení stresové osy při přibývání tuku na břiše. Starší souhrnný přehled označil výsledky za neprůkazné. Ani pracovní stres nepředpověděl přibývání na váze ani vznik obezity: osm kohortních studií nenašlo celkovou souvislost.

Zatím neznámé. U lidí, kteří nemají Cushingův syndrom, není spolehlivě ověřeno, že by cílené snížení kortizolu zmenšilo tuk na břiše (viz metaanalýza o všímavosti a studie s ashwagandhou).

„Kortizolové břicho“: trend vs. nemoc

„Kortizolové břicho“ je internetové označení tuku kolem pasu, který se přisuzuje stresu. Skutečný dlouhodobý nadbytek kortizolu se jmenuje Cushingův syndrom. Nejčastější příčinou je dlouhodobé užívání vysokých dávek kortikoidů; syndrom vzniklý v těle samotném je vzácný: evropské populační studie podle doporučení Endocrine Society uvádějí 2–3 nové případy na milion obyvatel ročně, novější americké údaje z jednoho centra naznačují možná až kolem 11, přesný populační odhad ale chybí.

Jde o jinou veličinu než výskyt v populaci: metaanalýza 39 studií o obezitě a cukrovce potvrdila syndrom u 0,8 % z 8 705 cíleně vyšetřených lidí s obezitou (19 studií; interval 0,4–1,5 %). Jistota důkazů je nízká až střední a podle autorů mohou strategie vyšetřování vyžadovat přehodnocení, ale až po potvrzení v nezkreslených souborech. Dva autoři (Ferrari a kol., 2026) uvádějí granty či poradenství pro farmaceutické firmy, například Corcept a Recordati. Doporučení Endocrine Society z roku 2008, jehož platnost německá studie z roku 2022 potvrdila, plošné testování nedoporučuje. Radí testovat při více postupně přibývajících příznacích, zvlášť těch, které syndrom rozlišují (první čtyři podle doporučení, poslední podle popisu NHS):

• snadné modřiny bez zjevného úrazu,
• červenofialové strie širší než 1 cm,
• zarudlá tvář,
• slabost svalů, hlavně nahoře na pažích a nohou,
• tuk na krku, horní části zad, hrudi a břiše při tenkých pažích a nohou.

Přibývání na váze, únava, deprese nebo vysoký tlak jsou podle téhož doporučení v populaci běžné a syndrom sami nerozlišují. Seznam neslouží k sebediagnóze: rozhoduje lékař podle vyšetření. S příznaky ze seznamu je namístě jít k praktickému lékaři nebo endokrinologovi, zvlášť pokud užíváte kortikoidy (NHS). Kortikoidy přitom nevysazujte bez porady s lékařem (NHS). Běžný tuk na břiše bez těchto příznaků a jeho měření rozebírá článek jak zhubnout břicho.

Pomohou doplňky na snížení kortizolu?

Zatím jen částečně: některé studie ukazují pokles změřeného kortizolu, důkazy o hubnutí jsou ale slabé a úřady upozorňují na rizika.

Přehled 52 randomizovaných studií označil u většiny rostlinných látek vliv na stresovou osu za nejasný; nejkonzistentnější byl pokles ranního kortizolu po ashwagandze (Withania somnifera, „indický ženšen“). Dvě metaanalýzy (sedmi studií o kortizolu, 23 studií o hormonech obecně) pokles změřeného kortizolu potvrdily (v první o 1,16 µg/dl), prožívaný stres se ale podle první významně nezměnil. Váhu sledovala například malá osmitýdenní studie s 52 lidmi pod chronickým stresem, financovaná mateřskou organizací hlavního řešitele: s ashwagandhou ubylo v průměru 2,3 kg, s placebem 1,1 kg. Přehled bylinných přípravků na hubnutí (54 studií) nenašel dost důkazů, aby některý doporučil.

Bezpečnost není vyřešená (stav zdrojů k 16. 10. 2026). Německý úřad BfR ve sdělení z 10. 9. 2024 uvádí, že klinické studie sledovaly hlavně možný přínos a nežádoucí účinky systematicky nezaznamenávaly, tvrzené přínosy nebyly vědecky prokázány a bezpečnou dávku zatím nelze stanovit. Zejména dětem, těhotným, kojícím a lidem s onemocněním jater doplňky s ashwagandhou nedoporučuje, ostatním radí opatrnost a upozorňuje na možné ovlivnění léků na cukrovku, vysoký tlak či imunitu.

Nizozemský RIVM (8. 3. 2024) radí všem, zvlášť těhotným, doplňky s ashwagandhou nepoužívat, protože závažné účinky se mohou objevit i při dávkování z obalu.

Databáze LiverTox amerických NIH (záznam z 3. 12. 2024) hodnotí poškození jater jako vzácné, ale doložené (stupeň B, „pravděpodobná příčina“) a v ojedinělých případech smrtelné; v klinických studiích hlášeno nebylo, popsané případy se týkají komerčních přípravků.

Podle informačního listu SÚKL z roku 2014 není doplněk stravy lék: výrobce nemusí před uvedením na trh ověřovat účinnost a prodej v lékárně z něj lék neudělá. Podobné sliby u doplňků stravy napodobujících léky na hubnutí rozebíráme v samostatném článku.

Co skutečně pomáhá

Podložené jsou hlavně postupy, které míří na spánek, pohyb a stres, ne na hladinu jednoho hormonu; u zvládání stresu to platí o kortizolu, ne o váze.

• Spánek. V randomizované studii s 80 dospělými ve věku 21–40 let s nadváhou, kteří spali méně než 6,5 hodiny, vedla dvoutýdenní úprava spánkových návyků k prodloužení spánku o zhruba 1,2 hodiny, poklesu příjmu energie o 270 kcal denně a poklesu hmotnosti oproti kontrole.
• Pohyb. WHO uvádí, že pravidelný pohyb u dospělých zlepšuje duševní zdraví, spánek i ukazatele tělesného tuku; globální doporučení je alespoň 150 minut středně intenzivního pohybu týdně.
• Zvládání stresu. Podle metaanalýzy 58 randomizovaných studií programy zvládání stresu, hlavně všímavost a relaxace, kortizol mírně snížily. Na váhu spolehlivý vliv neprokázaly: přehled randomizovaných studií nenašel významný úbytek, ale méně impulzivního a záchvatovitého jedení, další metaanalýza žádný vliv na váhu ani BMI. Oba přehledy hodnotily jen všímavost. Jak se při hubnutí mění nálada, popisuje článek o psychice při hubnutí.
• Další příčiny. Kolem menopauzy tuk na břiše přibývá i vlivem hormonálních změn; více v článku hubnutí po čtyřicítce a padesátce.

Kdy k lékaři

Příznaky ze seznamu výše, zvlášť když se kombinují a přibývají, je namístě probrat s praktickým lékařem nebo endokrinologem; vyšetření krve, slin či moči online konzultace nenahradí. Pokud vás trápí nadváha nebo obezita a chcete vědět, zda je pro vás léčba vhodná, můžete své možnosti probrat s lékařem online. Lékař posoudí vhodnost, může si vyžádat další vyšetření nebo osobní návštěvu a léčbu také odmítnout. Léčba nadváhy a obezity má rizika a nežádoucí účinky a o léčbě rozhoduje lékař.

Časté otázky

Způsobuje kortizol tuk na břiše? Ve velmi vysokých hladinách ano: u Cushingova syndromu bývá podle NHS víc tuku na krku, horní části zad, hrudi a břiše, zatímco paže a nohy vypadají tenké. U běžného stresu to doložené není: kortizol a kortizon z vlasů se s BMI a obvodem pasu pojí jen slabě a průřezové studie neukážou, zda tuk způsobuje kortizol, nebo naopak.

Jak poznám vysoký kortizol? Podle vzhledu ani podle jediného příznaku vysoký kortizol poznat nelze. Přibývání na váze, únava, deprese nebo vysoký tlak jsou podle doporučení Endocrine Society běžné v populaci a kortizol v krvi bývá u obezity obvykle v normě nebo mírně snížený (u těžké obezity může být zvýšený kortizol v moči); víc napovídají snadné modřiny, červenofialové strie, zarudlá tvář a slabost svalů, zvlášť když se kombinují. S mírně zvýšeným kortizolem se mohou pojit i deprese, úzkost, špatně léčená cukrovka nebo alkoholismus, proto výsledky testů hodnotí lékař.

Jak snížit kortizol? U zdravého člověka nemá smysl kortizol snižovat, je to potřebný hormon, a cílem proto není co nejnižší hladina. Programy zvládání stresu, hlavně všímavost a relaxace, ho podle metaanalýzy mírně snížily a zkrácený spánek večerní kortizol zvyšoval. Samotné snížení kortizolu ale úbytek tuku nezaručuje.

Fungují doplňky na kortizol z lékárny? Jen částečně: ashwagandha v krátkých studiích snižuje změřený kortizol, u většiny jiných rostlinných látek je vliv nejasný a doplňky s ashwagandhou nedoporučuje německý úřad BfR ani nizozemský RIVM. Doplňky se prodávají i v lékárnách, ale podle informačního listu SÚKL z roku 2014 není doplněk stravy lék a výrobce nemusí před uvedením na trh ověřovat jeho účinnost.

Jak se kortizol vyšetřuje? Při podezření na Cushingův syndrom lékař nejdřív vyloučí vliv kortikoidních léků a podle doporučení Endocrine Society použije jeden z testů: kortizol v moči (nejméně dvakrát), kortizol ve slinách pozdě večer (dvě měření) nebo dexametazonový test. Při odchylce pacienta vyšetří endokrinolog a provede se druhý test.